Pavel Drobil: Podnikání je základem ekonomiky

Podnikání je základem ekonomiky. To zní na první pohled jako banální pravda. Ale je to ještě vůbec pravda? Je to pravda v době, kdy si stát uzurpuje čím dál větší právo mluvit do ekonomiky? Kdy bezpočtem zákonů a direktiv nařizuje podnikatelům, co smějí a co nesmějí? Kdy socialisté neustále mluví o tom, jak oni, ne podnikatelé rozhýbou ekonomiku? Kdy levicové vlády jednou rukou takzvaně vytvářejí nová pracovní místa svými dotacemi a druhou jich daleko více ničí svými daněmi a byrokracií? Neztrácí se a nevytrácí se v tom všem svobodné podnikání?

Kupodivu nikoli. Naši podnikatelé jsou hodně houževnatí a tak, byť často se zaťatými zuby dokáží fungovat a vytvářet zisk. Spíše navzdory státním zásahům, než díky nim. Jeden můj kamarád, který pracuje pro velkou nadnárodní firmu, mi před pár lety řekl: „V Německu se už vlastně vůbec nepodniká. V naší centrále se prostě snaží být zadobře s vládou a s odbory. Nikdo nechce jít do nějakého rizika“. Má toto být vize ekonomiky v 21. století. Má toto být naše budoucnost?

Ne, toto není naše VIZE!

Jak jsem řekl, podnikatelé jsou houževnatí. Vyrovnají se nějak s byrokracií a složitými daněmi. Ale mají další velký problém. Aktivity pečovatelského státu, který dotuje kde co, křiví trh a navíc vytváří ohromný dluh, je připravují o kapitál. Veřejné investice vytlačují investice soukromé. A to i kvůli ohromným tokům peněz z evropských fondů. Peníze, které utratí úředník, už nemůže utratit soukromník. Navíc banky, které půjčují státu, mají méně úvěrů pro podnikatele. A potenciální hrozba bankrotu a další finanční krize z dluhů je vede k tomu, že daleko méně ochotně půjčují i to málo, co jim zbývá.

K tomu všemu v Evropě sílí v reakci na krizi názory, že ekonomika se má léčit tím, čím se pokazila – tedy ještě větší kontrolou státu nad poskytováním úvěrů. Má toto být naše budoucnost, máme směřovat k naplnění jednoho z bodů Marxova a Engelsova komunistického manifestu?

Ne, toto není naše VIZE!

Když už podnikatel přežije byrokracii i daně a sežene si kapitál, stojí před ním třetí hrozba: Právo. Či přesněji řečeno zvůle. V komplikovaném systému plnému zbytečných zákonů a předpisů jsou soudy pomalé a jejich verdikty často nepředvídatelné. Navíc sám stát často nerespektuje vlastní zákony a měří jiným metrem úředníkovi, než soukromníkovi. Levicová většina v parlamentu pak s chutí suspenduje jak soudní, tak exekutivní moc a bere na sebe právo rozhodnout v konkrétních sporech sama. Přesně v duchu Cromwellova výroku: zasedá-li parlament, není si nikdo jist majetkem, ani životem. Má toto být naše budoucnost: nefungující právo, závislé na politické moci?

Ne, toto není naše VIZE!

A co tedy je naše VIZE 2020?

Naší vizí je pokračovat v tom, co jsme dělali dva a půl roku ve vládě. Naší vizí je snižování byrokracie. Naší vizí je zjednodušování daní. Naší vizí je podpora exportu a rovnoprávná pomoc malým a středním firmám a živnostníkům. Naší vizí je zefektivňování veřejné správy. Naší vizí je lepší a rychlejší fungování justice. Naší vizí je důraz na vzdělání, výzkum a vývoj. Naší vizí je zajištění bezpečných, stabilních a levných zdrojů energie. Naší vizí jsou zdravé veřejné finance a budoucnost bez dluhů.

Toto jsou východiska naší vize. To jsou nástroje, které nás povedou k našemu cíli. K cíli, kterým je globálnější, konkurenceschopná a udržitelně se rozvíjející ekonomika. Přičemž primární jsou samozřejmě ony praktické nástroje, nikoli vznešené cíle. VIZE 2020 začíná už dnes. Lépe řečeno pro nás už začala. Protože my víme, že jen takové vize, za kterými jdete každý den, každou hodinu, se uskuteční.

Zatím jsem tu mluvil zejména o obecných předpokladech. O nástrojích, které jsou dlouhodobě standardní součástí naší politiky. V tomto smyslu je VIZE 2020 nejen pohledem do budoucnosti. Ale také výrazem kontinuity a spolehlivosti naší politiky a věrnosti principům, na kterých ODS vznikla. To je skutečná TRADICE, ODPOVĚDNOST, PROSPERITA.

Jaké tedy jsou naše priority pro příštích deset let?

Za prvé to bude naše schopnost ozdravit veřejné finance a dosáhnout vyrovnaného rozpočtu v roce 2017.

S tím souvisí za druhé přesměrování části našich zdrojů z okamžité spotřeby na investice do budoucnosti – do vzdělání, výzkumu, inovací a nových technologií. Přičemž se musíme soustředit na obory, kde máme šanci patřit mezi světové lídry a neplýtvat prostředky na průměr.

Za třetí půjde o vyřešení problému energetické bezpečnosti, snížení naší závislosti na importu energetických surovin a udržení soběstačnosti v primárních zdrojích elektrické energie.

Konečně za čtvrté musíme svést bitvu o instituce. O jednoduchý a efektivní právní a daňový systém. O efektivní a nebyrokratický stát. O spravedlivé rozdělování státní podpory pro velké i malé firmy. O reformy v Evropské unii, o odstranění zbývajících bariér a diskriminací, nejen uvnitř, ale i navenek, o posílení vnitřního trhu. O vstup do eurozóny někdy kolem roku 2015 a o její rovnoprávné fungování na základě pravidel platných pro všechny země.

Všechny tyto čtyři body mají jednoho společného jmenovatele. Všechny nástroje, které jsem tu vyjmenoval, směřují ke splnění jednoho cíle. Jakého? Ano, modří jistě už vědí. Jsou to pracovní místa. Naše země se vzpamatovává z dopadů krize, lidé stále ještě přicházejí o práci a řešení nezaměstnanosti bude jistě jedním z hlavních témat voleb. Ale my tu dnes nemluvíme o volbách. My tu nemluvíme o volebním programu. My se tu teď, v této chvíli nesnažíme přesvědčit voliče, aby nám dali moc na příští čtyři roky. My tu mluvíme o dlouhodobější vizi pro Českou republiku. My chceme přesvědčit občany o správnosti našich hodnot.

Přesto říkám, že výsledkem VIZE bude zajištění pracovních míst. Není v tom tedy nějaký rozpor? Právě naopak. Ve skutečnosti žádná vláda nedokáže zařídit lidem práci mávnutím kouzelného proutku. Může samozřejmě využít okamžitých rezerv a přimět ty, kteří se dosud vyhýbali práci, aby přijali neobsazená místa, která pro ně firmy mají. Jako se to podařilo nám v roce 2008. Ale závisí na podnikatelích, kolik těch pracovních míst je. Socialisté to už jednou zkusili vzít do ruky sami. Selektivně, nespravedlivě, s velkými státními zásahy. A tedy neefektivně. Za desítky miliard z našich daní získali jedno pracovní místo v průměru za 1,2 milionu korun. Většinou v montovnách, kde jsou často zaměstnáni cizinci a které se pod náporem krize nejrychleji hroutí, či stěhují jinam. Toto opravdu není naše VIZE!

My víme, že musíme firmám a podnikatelům vytvořit co nejlepší a rovné podmínky, že kapitálu a podnikání bez rozdílu se u nás musí líbit. Teprve potom můžeme počítat s dlouhodobě vysokou zaměstnaností.

My víme, že právě dlouhodobé vytváření pracovních míst je daleko důležitější funkcí podnikání, než okamžitý příjem z korporátních daní. Že je lepší smířit se dnes s nižší sazbou a zítra sklízet vyšší zaměstnanost, než se snažit vymačkat firmy, co to jen jde.

Práci lidem!, spíše než vysoké daně státu. To je naše VIZE!

A my jdeme ještě dál. Jestliže dlouhodobé vytváření pracovních míst je důležitější, než okamžitý příjem z daní, pak investice do vzdělání, do lidských zdrojů, do vývoje, do inovací a nových technologií vytvářejí ještě trvalejší a ještě pevnější předpoklady pro vysokou zaměstnanost. Ekonomika založená na znalostech místo na železe, na exportu patentů, místo na importu montoven, je ekonomikou silnou a odolnou vůči krizím.

Lidský mozek je jediný obnovitelný zdroj, který máme. Neustálé inovace jsou jedinou zárukou naší budoucí konkurenceschop­nosti. A soukromé podnikání po staletí bylo, je a musí i do budoucna být hybnou pákou technologického pokroku.

To je naše VIZE!

Ano, naši vizi lze shrnout do onoho krátkého titulku: Podnikání je základem ekonomiky. Podnikání učinilo tuto civilizaci silnou, odpovědnou a svobodnou. Socialismus ji činí slabou, populistickou a zkorumpovanou. Vraťme podnikání místo, které mu právem náleží. Zbavme ho veteše bankrotujícího státu blahobytu. O zbytek se podnikatelé coby aktivní lidé postarají sami. My nenabízíme dotace a intervence, ale příležitosti a rovné šance. TO JE NAŠE VIZE!

« zpět na titulní stranu